Historie myslivosti

Myslivost je nejen záliba a tradice, ale také hluboce zakořeněná součást české historie, kultury i vztahu člověka k přírodě. Po staletí se měnil přístup k lovu i péči o zvěř – od výsady panovníků přes šlechtické řády až po současnou podobu, kde hraje hlavní roli ochrana přírody a spolupráce s veřejností. V následujícím textu si připomeneme vývoj myslivosti v českých zemích a také historii našeho místního mysliveckého sdružení, které se již desítky let podílí na udržování rovnováhy v krajině obklopující obce Potštejn a Záměl.

Historie myslivosti v českých zemích

První zákon týkající se myslivosti pochází z poloviny 10. století, kdy kníže Boleslav I. stanovil tzv. vysokou honbu – právo lovu bylo výsadou panovníka.

Dalším významným mezníkem byl rok 1573, kdy český zemský sněm vydal nařízení o ochraně zvěře, které zároveň stanovilo podmínky jejího lovu.

V 17. až 18. století vznikaly první lovecké řády, v jejichž rámci se sdružovali šlechtici. V roce 1695 založil František Antonín Špork Řád sv. Huberta. Následně roku 1728 vydal Karel VI. lovecký řád (Jägerordnung), který zůstal v platnosti až do doby Marie Terezie. Ta jej v roce 1743 nahradila novým řádem. Řády z let 1754 a 1756 upřednostňovaly lesnictví před myslivostí.

V roce 1786 vydal Josef II. všeobecný honební patent, který prohlásil právo myslivosti za právo státu, jež mohlo být svěřeno dál.

Výsadní lovecké právo bylo definitivně zrušeno císařským patentem č. 154 z 7. března 1849, který spojil právo myslivosti s vlastnictvím půdy. Honitby se začaly dělit na vlastní a společenstevní, přičemž k výkonu práva myslivosti bylo třeba vlastnit alespoň 200 jiter (115 ha) souvislých honebních pozemků.

V roce 1923 vznikla Československá myslivecká jednota (ČSMJ), která sdružovala tehdejší lovecké spolky.

Myslivost za protektorátu a po válce

Vládní nařízení č. 127/1941 Sb. a č. 128/1941 Sb. vydaná za protektorátu opět spojila myslivost s vlastnictvím pozemků (min. 115 ha pro vlastní honitbu, 250 ha pro společenstevní). Členství v České myslivecké jednotě se stalo povinným a zavedly se povinné myslivecké zkoušky.

Zákon č. 225/1947 Sb. nabyl účinnosti 1. ledna 1948 a zrušil dosavadní právní úpravu z roku 1941. Výlučné právo myslivosti pro vlastníky honebních pozemků bylo zrušeno – vznikla zásada „zlidovění myslivosti“, která vedla ke vzniku společenstevních honiteb o výměře nejméně 500 ha.

V roce 1961 došlo ke sjednocení českých a slovenských mysliveckých organizací v Československý myslivecký svaz. Zákon č. 23/1962 Sb. pak odloučil právo myslivosti od vlastnictví půdy a převedl jej na státní organizace (např. státní lesy, statky, JZD). Ty ho dále propůjčovaly mysliveckým sdružením.

Kvůli kolektivizaci, mechanizaci zemědělství, chemizaci a zásahům do krajiny však došlo k úbytku drobné zvěře (např. zajíc, koroptev).

Vyhláška č. 24/1962 Sb. stanovila, že jedinou dobrovolnou organizací byl Československý myslivecký svaz, a upravila další pravidla, včetně mysliveckých stráží.

Moderní doba myslivosti

V roce 1990 byl přijat zákon č. 83, který zrušil povinné členství v mysliveckých organizacích.

Následující zákon č. 270/1992 Sb. opět přiznal právo myslivosti vlastníkům půdy, ale toto právo bylo silně omezeno pro majitele menších pozemků.

V současnosti je platný zákon č. 449/2001 Sb., jehož novela je předmětem ostré celospolečenské diskuse. Řada jeho navrhovaných ustanovení je vnímána jako kontroverzní nejen členy ČMMJ, ale i dalšími dotčenými spolky.

Historie našeho mysliveckého sdružení

Naše sdružení má své kořeny již v roce 1954, kdy neslo název Myslivecká společnost ORLICE v Potštejně. Tehdy myslivci hospodařili na ploše 1270 ha s cca 12 členy.

1962: pronájem honitby od Státních lesů, 16 členů.
1973: opětovný pronájem téže honitby, 18 členů. Hospodařem byl Jiří Zavacký, předsedou Stanislav Diblík.
1978: sloučení se sdružením Záměl (533 ha), vznikla honitba o výměře 1803 ha, celkem 37 členů.
1983: vznik nové honitby o výměře 1612 ha (ztráta lokalit Kozinec, Kaštře, Roviny).
1993–2003: honitba Potštejn (1715 ha).
2003: vznik nové honitby Potštejn–Záměl o výměře 1246 ha (bez katastrů Prorub a Polomi). Sdružení mělo 17 členů, dnes má 19 členů.

Co je to myslivost?

Myslivost je soubor činností, jejichž cílem je udržení druhově bohatých, zdravých a geneticky kvalitních populací zvěře ve volné přírodě. Zahrnuje:

Přikrmování v zimních měsících,
péči o zdravotní stav zvěře, včetně dodávání minerálů a léčiv,
výběr a chov vhodných jedinců (tzv. chovná selekce),
a regulaci stavů, aby nedošlo k přemnožení.

Chov volně žijící zvěře je náročnější než chov domestikovaných zvířat. Vyžaduje hluboké znalosti zoologie, botaniky a fungování ekosystémů.

Naše činnost pro přírodu a budoucí generace

Věříme, že příroda nám vrací to, jak se k ní chováme. Proto:

Úzce spolupracujeme s Lesy ČR – každoročně pořádáme brigády na úklid a obnovu lesa,
Organizujeme naučné procházky pro děti z MŠ a ZŠ,
Pořádáme myslivecký dětský den, který má již tříletou tradici.

Chceme tím inspirovat mladou generaci a předat dál lásku k přírodě.

Myslivosti ZDAR!