Ze zpravodaje podzim 3-4/2016

19.02.2020

Na začátku roku 2016 Kostelec přešel na nový knihovnický systém Koha.  Jedná se o celosvětově nejrozšířenější knihovní systém, který byl do češtiny přeložen knihovníky a studenty v roce 2013.  Nemluvím zde jen o službách, jako je například půjčování e-knih.  Připravovaný Centrální portál knihoven bude služba, kterou budou moci knihovníci podporovat. Vyhlížím vstříc ambicím a plánům do budoucna, proto se mi libí podání, že kdokoli se může přidat k vývojovému týmu. Koha  je označován jako „otevřený knihovní systém“. Náš program Clavius z roku 2005, který používáme, patří do skupiny proprietárních (uzavřených). Jaký je v tom rozdíl? Ten nejzásadnější spočívá v tom, že u otevřených řešení jsou k dispozici zdrojové kódy, zatímco uzavřená řešení tyto kódy úzkostlivě střeží. Dostupnost kompletního kódu a dokumentace umožní knihovníkům pochopit chování systému a podílet se na jejím vývoji. O zachování logické struktury než se kód dostane do veřejného finálního balíku.  Jednotlivě propojené moduly jsou pojmenovány: kompletní webové rozhraní, katologizace dokumentů, správa autoritních záznamů,  výpůjční protokol a správa čtenářů, evidence periodik a předplatného, správa rozpočtů, akvizičních návrhů a objednávek, e-mailové, SMS a tištěné notifikace čtenářům, modul pro revize, tisk čárových kódů a čtenářských průkazů, statistické výstupy a jejich tvorba a přizpůsobení na míru, centrální modul pro administraci systému. Rozdíl se nechá přiblížit mezi wikipedií a klasickou tištěnou encyklopedií. Dolepovat si případné změny významů do již vytištěné a svázané knihy je vždycky problém.

Čas letí jak splašený. Opravdu ten čas uběhl neuvěřitelně rychle. Sotva začaly letní prázdniny máme na dosah ruky vánoce. V knihovně se nám vystřídaly nové knihy jak v podobě nového nákupu, kde jsem se snažila sehnat tituly požadované školáky tak i doporučené knihy z Kostelce nad Orlicí v podobě výměnných souborů. Knihovna nemá za poslání jen půjčovat knihy. Snažíme se z ní dělat místo, kde se lidé scházejí, komunikují, dozvídají se nové věci a smysluplně tráví svůj volný čas. Když vidím rodiče, kteří mi jako školáci pomáhali obalovat knihy, předčítali  pohádkové příběhy, přespávali při |prvních Nocích s Andersenem  je to zvláštní pocit koloběhu života. Uteče pár let a jejich děti budou shánět doporučenou četbu do školy a navštěvovat knihovnu stejně jako oni. Asi právě proto se mi prostředí knihovny nestalo rutinou. Noví prvňáčci jsou skvělí dovedové. Když vytáhnu k tvorbě látku, vlnu na bambule, vykulí oči a už dopředu vědí, že to nebudou dělat a že to neumí. Nezapomenou mi to včas oznámit.... vtipné je, jak se  umí podcenit a jak každým rokem to zkouší jiné tváře. Přitom, když odzkouší dle

svých možností něco nového vyrobit, zvládnou svoji činnost stejně rychle jako starší školáci. Opět mám skvělou partu, starší pomáhají mladším, a na konci školního roku budeme trochu víc zruční.  Řekla bych, že se víc soustředí na činnost, kterou jim popíši a vysvětlím. Osvědčilo se mi obrázkem přiblížit výrobek, aby si dokázaly představit co jim má pod rukama vzniknout. Každý výrobek je originál dle představ výtvarníka a rozhodně mohu říct, že fantazie dětem nechybí.

Od září jsme si udělali postavičky z krabic od čaje, včeličky z proložek na vajíčka, postavičky z kukuřice se slušivým kloboukem z látky, panenky ze šustí, odzkoušeli jsme nejjednodušší skládačku origami Jeřába, podzimní skřítky v podobě kloboučků, dekoračního draka, z rolek od toaletního papíru máme čertíky, ti rychlejší stihli anděla i Mikuláše. Poslední listopadové vyrábění jsme si vyrobili masky na čertovské rojení, které proběhne 5.12.. Jsem šťastná, když děti mají radost  ze své činnosti a že mají co ukázat i doma. Sledovala jsem se zájmem, když zdobily dřevěné bedýnky na oknech obce. Teď, jak píši článek,  prošla pod okny školní družina a šikulkové oznamovali svým spolužákům tak tohle jsme dělali a nezapomněli mi přes okno zamávat. Děti, také mávám a přeji Vám všem a všem čtenářům krásné prožití Vánočních svátků a do Nového roku 2017 hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a zejména mnoho pěkných čtenářských zážitků.

Za knihovnu zapsala Pavlína Pleslová