O včelách

 

Vážení přátelé, byla jsem požádána, abych vám napsala něco o včelách. Začnu trochu historií a potom postupně budu psát vše, co o včelkách vím. Vezmu si na pomoc časopis Včelař, Odborné včelařské překlady, a knihy které jsou pro mě dostupné. Bude-li Vás něco zajímat je možné napsat dotaz a já se budu snažit odpovědět.

 

Včela ve své dnešní podobě žila na Zemi asi již před patnácti miliony let. Domovem divoce žijících včel byly původně hluboké lesy. Z jejich hnízd ukrytých v dutinách stromů a skal dobýval člověk med po příkladu medvědů. Tento způsob mu vyhovoval jako lovci, který věděl, kde hledat včelí hnízda, než aby sám připravoval včelám vhodný příbytek a získával tak co nejvíce medu bez překonání obtíží lovu v pralesích i jeho nebezpečí.

 

Již kolem antické doby byl med s chlebem, mléko a víno základní potravou lidí. V Egyptě dosáhlo včelařství za časů faraónů určité kultury a na tehdejších stavbách a papyrosech byly znázorněny výjevy ze včelařského života. Ve starém Řecku byly zdrojem poučení spisy Aristotelovy, které přes své omyly sloužily jako nejlepší učebnice včelařství až do středověku. Středověk nepřinesl mnoho nového, snad jen to že se člověk naučil lépe zacházet s kouřem. Nemusel včelstva ničit, ale mohl odkuřovat včely z díla a pak pohodlně vybírat plné plásty. Včelaření v klátech a košnicích, tehdejších příbytcích včel připravených člověkem se dochovalo do minulých století a někde se provozuje dodnes. Teprve v posledních dvou stoletích postupovalo včelařství rychle kupředu.

 

Čím více vnikali lidé do poznání zákonitosti životního společenství včel, tím snáze mohli ovládat a usměrňovat život včel ve svůj prospěch. Objevem dělby práce, organizace hnízda a poznáním funkcí jednotlivých členů společenství - matky, dělnic a trubců zbavovali se lidé stále více mylných představ o životě včely. Tyto představy se mohly odrážely do života lidské společnosti a včela měla být člověku symbolem píle, pracovitosti, obětavosti, lásky k bližnímu a ostražitosti vůči nepřátelům.

 

Přes všechen pokrok, ke kterému dospělo moderní včelařství, nemusí se začátečník setkat s velkými úspěchy. Nestačí si jen opatřit úly a dát je známým včelařem osadit roji a čekat hned výnos a zisk. Než nabudeme větších zkušeností, musíme získat základní vědomosti o životě včel o úlech, o způsobu ošetřování včelstev.

 

Jen ten, kdo začal včelařit s opravdovou láskou ke včelám, překoná všechny nesnáze, dočká se za svou práci a ošetřování včelstev odměny.

 

Původně začal člověk chovat včelu pro výnos medu. Je však dokázáno, že ostatní užitek ze včelařství její původní význam mnohonásobně převyšuje. A to je – zajišťuje opylení cizosprašných hmyzosnubných rostlin.

 

Aby se na cizosprašných rostlinách vytvořila hodnotná semena a plody, musí být na samičí pohlavní orgány květu, to je na bliznu pestíku, přenesena pylová zrna, samčí pohlavní buňky, jiného květu jiné rostliny stejného druhu. U některých rostlin například trav, zprostředkuje přenos pylu vítr. Většina rostlinných druhů je však odkázána na hmyz. Takovým rostlinám říkáme hmyzosnubné. Z celé mohutné říše hmyzu má však pro opylování největší význam pouze včela medonosná a z divoce žijících druhů hmyzu čmeláci a samotářské včely. Je prokázáno, že včela medonosná se podílí na zajištění cizosprašného opylení hmyzosnubných rostlin průměrně asi 95%. Z bylých 5% připadá na samotářské včely, čmeláky a ostatní příležitostně opylující hmyz. Včela je opylovacímu úkolu nejlépe vybavena. Má jemně ochlupené tělo, na kterém dobře ulpívají pylová zrnka, má zvláštní zařízení pro sběr přenášení pylu a nektaru. Je naprostý vegetarián, takže návštěva květů je pro ni nevyhnutelnou nutností, nepoškozuje květy, žije ve velkých koloniích – včelstvech, je ovládatelná a hlavně přenáší pyl správného druhu. Vyplývá to z jedné velmi zajímavé vlastnosti včely, které říkáme věrnost květům. Začne-li totiž včela navštěvovat jeden rostlinný druh, například jabloň, létá na něj obvykle po delší dobu. Konečným výsledkem těchto zákonitostí je, že nálet včel zvyšuje hospodářské výnosy a také kvalitu semen a plodů.

 

U řepky se zvyšuje výnos při včelím opylení o 33%, u hořčice o 50%. Opylené okurky dají větší výnos, ale hlavně jsou vyrovnané a rovné, takže je větší i tržní výnos. Roční hodnota úrody vytvořená opylovací činnosti včel je nezastupitelná.

 

Za včelaře Dalecká Marie